CGTN: Čína bude pokračovat v ekologické transformaci směrem k uhlíkovému maximu a neutralitě
PEKING, 24. října 2022 /PRNewswire/ -- Čína je odhodlána aktivně uplatňovat opatření s cílem dosáhnout maxima emisí uhlíku do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060, uvedl v pátek náměstek ministra ekologie a životního prostředí Čaj Čching.
K těmto cílům se země zavázala na Valném shromáždění OSN v roce 2020.
„Změna klimatu je významnou globální výzvou a společným zájmem mezinárodního společenství. Generální tajemník Si Ťin-pching opakovaně zdůraznil, že řešení změny klimatu není něco, co po nás žádají ostatní, ale něco, co chceme sami udělat," řekl Čaj na tiskové konferenci k 20. celostátnímu sjezdu Komunistické strany Číny (KS Číny).
„Čína jako největší rozvojová země na světě dosáhne největšího snížení intenzity emisí uhlíku na světě a v historicky nejkratší době přejde od uhlíkového maxima k uhlíkové neutralitě, což plně dokazuje smysl pro odpovědnost této velké země," uvedl.
Pro dosažení těchto cílů Čína urychlí v klíčových oblastech přechod na nízkouhlíkové technologie a bude důrazně prosazovat synergii snižování znečištění a snižování emisí uhlíku, vysvětlil Čaj.
Dodal, že země bude rovněž postupovat na národním trhu s uhlíkem stabilním a řádným způsobem, urychlí výzkum, propagaci a aplikaci nízkouhlíkových technologií a podpoří nízkouhlíkovou výrobu a zelený životní styl.
Významný pokrok v ekologické transformaci
V oblasti přechodu na nízkouhlíkové technologie již Čína dosáhla významného pokroku.
V uplynulém desetiletí si udržovala průměrné tempo hospodářského růstu 6,6 % při průměrném ročním tempu růstu spotřeby energie o pouhá tři procenta, uvedl Čaj.
Zdůraznil také, že v roce 2020 se intenzita emisí uhlíku v Číně snížila ve srovnání s rokem 2005 o 48,4 procenta, čímž země překročila cíl, k němuž se zavázala mezinárodnímu společenství.
V roce 2021 se emise oxidu uhličitého na jednotku HDP snížily oproti roku 2012 o 34,4 procenta.
Ve stejném roce klesl podíl využívání uhlí v primárním energetickém mixu na 56 procent z 68,5 procenta v roce 2012 a 72,4 procenta v roce 2005. Podíl nefosilní energie na její celkové energetické spotřebě dosáhl 16,6 procenta.
V roce 2021 přesáhl instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie v Číně 1 miliardu kilowattů, přičemž výkon větrné, solární a vodní energie a energie z biomasy dosáhl v celosvětovém srovnání na první místo.
Země také vykázala největší nárůst lesního bohatství a největší plochu zalesnění na světě a dostala se tak do čela světových snah o zalesňování, dodává Čaj.
Podle studie Bostonské univerzity sledující družice NASA v letech 2000 až 2017, která byla v roce 2019 publikována v časopise Nature Sustainability, se Čína podílela na celosvětovém čistém přírůstku listnaté plochy 25 procenty, přičemž její podíl na celosvětové ploše pokryté vegetací činil pouze 6,6 procenta.
Kromě toho země spustila největší světový trh s uhlíkem co do objemu emisí skleníkových plynů, čímž účinně přispěla k úloze tržního mechanismu při řízení emisí skleníkových plynů a podpoře nízkouhlíkového přechodu.
Aktivní zapojení do globální správy v oblasti klimatu
Jak uvedl Čaj, Čína se také aktivně podílí na globální správě v oblasti klimatu.
Čína prosazuje multilateralismus a zásadu společné, ale rozdílné odpovědnosti a příslušných kompetencí, uvedl a dodal, že země podpořila podpis, vstup v platnost i provádění Pařížské dohody.
V oblasti změny klimatu se aktivně zapojila také do spolupráce Jih-Jih. V jejím rámci vynaložila maximální úsilí na podporu ostatních rozvojových zemí (zejména malých ostrovních států, afrických zemí a nejméně rozvinutých regionů) ve zlepšení jejich schopnosti reagovat na změnu klimatu a zmírnit její nepříznivé dopady, říká Čaj.
Podle Čaje se podařilo dosáhnout pozitivního pokroku také při prosazování ekologického rozvoje iniciativy Nové Hedvábné stezky (Belt and Road Initiative, BRI). BRI, kterou Čína navrhla v roce 2013, plánuje vytvořit obchodní a infrastrukturní sítě spojující Asii s Evropou a Afrikou podél starobylých tras Hedvábné stezky.
V roce 2019 založila Čína mezinárodní koalici pro ekologický rozvoj BRI, která se snaží posílit politické dialogy a společný výzkum a podpořit Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, uvedl náměstek.
Tato koalice má v současné době přes 150 partnerů z více než 40 zemí.
Země rovněž vyvinula úsilí na posílení inovací a výměn v oblasti ekologických technologií a pěstování talentů v oblasti environmentálního managementu.
„V zájmu dosažení konsenzu a synergie pro ekologický rozvoj jsme v oboru environmentálního managementu vyškolili přes 3 000 pracovníků, odborníků a vědců z více než 120 zemí," říká Čaj.
Také v budoucnu chce Čína v rámci aktivního zapojení do globální správy ohledně změny klimatu spolupracovat se všemi stranami. Bude prosazovat spravedlivý a racionální globální systém správy klimatu, který bude přínosný pro všechny strany, pokračovat v prohlubování spolupráce Jih-Jih v oblasti změny klimatu a k celosvětové reakci na klimatickou změnu přispěje čínskou silou, moudrostí a řešeními.
WANT YOUR COMPANY'S NEWS FEATURED ON PRNEWSWIRE.COM?
Newsrooms &
Influencers
Digital Media
Outlets
Journalists
Opted In
Share this article