CGTN：Z Paříže do Glasgow: Čína podniká kroky na ochranu planety
PEKING, 3. listopadu 2021 /PRNewswire/ -- V neděli byla ve skotském Glasgow zahájena 26. konference OSN o změně klimatu (COP26), první konference po pětiletém vyhodnocovacím cyklu podle Pařížské dohody uzavřené v roce 2015.
Čínský prezident Si Ťin-pching při mnoha příležitostech zdůraznil čínský pohled na řešení klimatických problémů, vyjádřil pevnou podporu Pařížské dohodě a oznámil konkrétní kroky země na ochranu planety.
Ve svém písemném prohlášení na summitu světových lídrů COP26, které bylo zveřejněno v pondělí, Si zopakoval výzvu k celosvětové jednotě a nutnosti přijetí opatření k řešení změny klimatu a předložil tři návrhy.
Dodržování mnohostranného konsensu
„Pokud jde o globální výzvy, jako je změna klimatu, je multilateralismus tím správným lékem," uvedl Si v prohlášení a vyzval všechny strany, aby stavěly na stávajícím konsensu, zvýšily vzájemnou důvěru a posílily spolupráci s cílem dosáhnout úspěšného výsledku COP26.
Čínský prezident se zasloužil o významný pokrok v otázkách klimatu na celosvětové úrovni. V roce 2015 přednesl Si hlavní projev na pařížské konferenci o změně klimatu, čímž významně přispěl k uzavření Pařížské dohody.
Na summitu klimatických ambicí v prosinci 2020 oznámil prezident Si další závazky Číny do roku 2030 a oznámil soustavný pokrok v implementaci Pařížské dohody.
Začátkem tohoto měsíce zdůraznil ve svém projevu na summitu vedoucích představitelů 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) konaném v Číně význam sdílení plodů ekologického rozvoje mezi všemi zeměmi.
Zaměření na konkrétní akce
„Vize se naplní pouze tehdy, když podle nich budeme jednat," řekl Si v pondělí a vyzval všechny země, aby dodržovaly své závazky, stanovily si realistické cíle a udělaly vše, co je v jejich silách, aby splnily svá opatření v oblasti klimatu.
Jak řekl čínský prezident, Čína vždy dostojí svým slibům. Podle bílé knihy o změně klimatu, která byla zveřejněna minulý týden, se intenzita emisí uhlíku v zemi v roce 2020 snížila o 48,8 % oproti roku 2005 a o 18,8 % oproti roku 2015, což ukazuje, že Čína bere Pařížskou dohodu vážně.
Do konce roku 2020 se nefosilní paliva podílela na spotřebě primární energie v Číně 16 procenty a země také v uplynulém desetiletí postupně vyřadila 120 milionů kilowattů instalované kapacity výroby elektřiny z uhlí.
V rámci iniciativy Pásu a cesty (BRI) zahájila Čína ekologické iniciativy, které podporují ekologickou infrastrukturu, energetiku, dopravu a finance. V roce 2020 směřovalo 57 % čínských investic v partnerských zemích BRI do projektů obnovitelné energie, v roce 2019 to bylo 38 %.
Urychlení přechodu k ekologii
Si v pondělí zdůraznil úlohu inovací ve vědě a technice a vyzval k podpoře ekologičtější ekonomiky a společnosti a k hledání nové cesty, která by koordinovala rozvoj s ochranou přírody.
Čína nedávno zveřejnila dvě klíčové směrnice: návrh dokumentu na nejvyšší úrovni pro dosažení maximálních emisí uhlíku a uhlíkové neutrality a akční plán pro dosažení maximálních emisí uhlíku do roku 2030.
Podle Siho bude země dále rozvíjet konkrétní plány implementace pro klíčové oblasti, jako je energetika, průmysl, stavebnictví a doprava, a pro klíčová odvětví, jako je těžba uhlí, elektroenergetika, produkce železa, oceli a cementu, spolu s podpůrnými opatřeními v oblasti vědy a technologií, propadu uhlíku, daní a finančních pobídek.
Tyto plány budou společně tvořit strategický rámec „1+N", který pomůže Číně splnit její závazek dosáhnout maximálních emisí CO2 do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060, a to s jasně definovaným harmonogramem, plánem a koncepcí.
Share this article