CGTN: V duchu tradic se Čína vydala zelenou cestou k budoucnosti bez uhlíku
PEKING, 7. května 2021 /PRNewswire/ -- Od začátku industrializace se lidstvu podařilo vytvořit nebývalé materiální bohatství. Avšak za tuto prosperitu platí vysokou daň příroda.
Lidé v současné době využívají tolik ekologických zdrojů, jako kdyby žili na území představujícím 1,6 plochy planety Země, podle sítě Global Footprint Network. To znamená, že v současné době trvá Zemi rok a osm měsíců, než zregeneruje to, co lidé využijí za rok.
Aby zdůraznil myšlenku, že „průzračné vody a svěží hory představují nevyčíslitelné bohatství," čínský prezident Si Ťin-pching často opakoval, že „ochrana ekologického prostředí a prosazování udržitelného vývoje je naše povinnost." Nakonec, jak uvedl: „Máme jen jednu Zemi".
„Cílené využití přírodních zdrojů"
Cílené využití přírodních zdrojů je klíčem k zachování přírody. Musíme podporovat jednodušší, zelenější životní styl s menším množstvím uhlíku, bojovat proti nepřiměřenosti a plýtvání a posilovat kulturu ekologičtějšího a zdravějšího života.
V průběhu zahajovacího ceremoniálu Mezinárodní zahradnické výstavy v roce 2019 objasnil prezident Si cestu k zachování přírody citací dříve uvedeného výtahu z knihy „C'-č' tchung-ťien" („Zizhi Tongjian") nebo „Všeobsahující zrcadlo na pomoc vládě" („Comprehensive Mirror in Aid of Governance"), průkopnické referenční práce čínské historiografie sepsané S'-mou Kuangem (1019-1086) ze severní Dynastie Sung (960-1127).
Myšlenka kontrolovaného využívání zdrojů získala v dnešní Číně nový význam. Jak uvedl Si ve svém projevu „Model vývoje „zabíjet slepice kvůli vejcím" a „vysoušet jezera kvůli rybám" je na mrtvém bodě. Budoucnost bude ve světle ekologicky šetrného vývoje, který je v souladu se zákony přírody."
Prosazování zeleného vývoje s nižšími emisemi uhlíku, poháněném inovacemi představuje jádro úsilí, které vede Čínu směrem k jejímu cíli stát se moderní socialistickou zemí.
V roce 2018 zakotvila Čína myšlenku ekologické civilizace poprvé do své Ústavy. Poslední pětiletý plán rovněž zahrnuje příslib snížit emise oxidu uhličitého do roku 2030 a do roku 2060 být uhlíkově neutrální.
Čtrnáctý pětiletý plán (2021-2025) slibuje snížení spotřeby energie na jednotku hrubého domácího produktu (GDP) a emisí oxidů uhlíku na jednotku GDP o 13,5 procent a 18 procent, v uvedeném pořadí, během období 2021-2025.
Čína se rovněž zavázala zvýšit objem lesů o šest miliard krychlových metrů do roku 2030 oproti úrovni z roku 2005 a zvýšit celkovou instalovanou kapacitu energie z větru a solární energie na více než 1,2 miliard kilowatt.
Plnění slibu
Prezident Si při mnoha příležitostech zmínil snahu Číny zajistit harmonickou současnou společnou existenci lidí a přírody, cíl, který Čína realizuje svými skutky.
V posledních deseti letech se Čína zařadila na první místo celosvětově, pokud jde o zvyšování lesních zdrojů se zalesněnou plochou přesahující 70 milionů hektarů. Zároveň je 90 procent typů pozemních ekosystémů a 85 procent klíčových zvířat ve volné přírodě pod efektivní státní ochranou.
Země, jejíž ekonomický vývoj v posledních desetiletích závisel zejména na uhlí, patří v současné době k největším investorům do obnovitelné energie a v globálním měřítku a vlastní 30 procent instalované kapacity obnovitelné energie.
Kromě toho podíl na spotřebě energie z uhlí v zemi klesl z 60,4 procent v roce 2017 na 56,8 procent v roce 2020 a spotřeba čisté energie stoupla z 19,1 procent v roce 2016 na 24,3 procent v roce 2020 podle dat Čínského národního statistického úřadu.
Do roku 2019 se snížily emise uhlíku v zemi o 48,1 procenta v porovnání s čísly z roku 2005, zvrátil se tak trend rychlého nárůstu emisí oxidů uhlíku, podle zprávy o energetickém rozvoji, kterou zveřejnil 21. prosince 2020 Informační úřad Státní rady ČLR.
„Tato otázka je velice složitá, " řekl prezident Si, v návaznosti na sliby Číny týkající se klimatických změn na nedávném video summitu Číny, Francie a Německa. „Ale Čína své sliby dodrží."
Video - https://www.youtube.com/watch?v=Efln3MPyVhk
Share this article