CGTN: Čína se připravuje na rozvoj vědeckých technologií a zaměřuje se více na soběstačnost
PEKING, 31. května 2021 /PRNewswire/ -- Téměř před dvěma týdny se Číně podařilo poprvé přistát na Marsu, což přitáhlo pozornost celého světa k tomuto významnému milníku v čínském výzkumu vesmíru.
V pátek se v Pekingu konal 10. národní kongres Čínské asociace pro vědu a techniku, na kterém se opět probírala důležitost podpory vědy a techniky se zaměřením na soběstačnost a inovace.
Vědeckotechnická soběstačnost a nezávislost
Je třeba urychleně usilovat o to, aby se Čína stala vedoucí zemí v oblasti vědy a techniky a dosáhla vědecko-technické soběstačnosti a soběstačnosti na vyšší úrovni, uvedl čínský prezident Si Ťin-pching při projevu na setkání, kterého se zúčastnilo asi 3 000 lidí.
Prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že je důležité dosáhnout průlomu v klíčových technologiích v klíčových oborech a vybudovat moderní vědecko-technický systém, do kterého budou zapojeny přední podniky, univerzity a vzdělávací instituce a také další subjekty.
Zdůraznil, že je třeba urychlit řešení hlavních vědeckotechnických úkolů, zaměřit se na nejnaléhavější a nejzávažnější problémy s cílem uspokojit bezprostřední i dlouhodobé potřeby země.
Dodal, že základní a původní výzkum je pro rozšíření nových kognitivních hranic zásadní.
Snaha Číny o nezávislost v oblasti vědeckých inovací se odráží v různých úspěších, včetně navigačního družicového systému Beidou, výzkumu vesmíru včetně sond na Měsíci a Marsu a výstavby vlastní čínské vesmírné stanice a hlubinné ponorky Fendouzhe s posádkou. Země rovněž vyvinula vlastní vysokorychlostní železniční technologie, komunikační technologie 5G a umělou inteligenci.
Zdůraznil také úlohu národních laboratoří a vědecko-výzkumných institucí, vysokých škol a předních podniků v oblasti vědy a techniky a vyzval je, aby dosáhly více strategických a klíčových vědeckých a technologických úspěchů a usilovaly o řešení hlavních vědeckých a technologických problémů, které ovlivňují celkový rozvoj a dlouhodobé zájmy Číny.
Důležité je úsilí o kultivaci špičkových vědeckých a technologických pracovníků s globálním vlivem, soustavná podpora inovačních týmů a výchova kvalitnějšího technického a kvalifikovaného personálu, uvedl Si.
Strategie rozvoje založená na inovacích
Prezident Si zdůraznil význam inovací při úsilí o rozvoj a utváření nových rozvojových výhod uvedených ve 14. pětiletém plánu (2021-2025) pro národní hospodářský a sociální rozvoj Číny a v dlouhodobých cílech do roku 2035.
V roce 2016 si čínská vláda stanovila cíl učinit z Číny do roku 2020 jednu z nejinovativnějších zemí, do roku 2030 předního inovátora a do roku 2049, kdy uplyne 100 let od založení Čínské lidové republiky, přední světovou vědecko-technickou velmoc.
Je třeba usilovat o prohloubení reformy vědeckotechnického systému a vytvoření základního systému, který podporuje všestranné inovace, uvedl Si a dodal, že by se měla plně uplatnit role státu jako hybatele významných vědeckotechnických inovací.
Čínská akademie věd a Čínská akademie inženýrství by jako národní strategické vědecké a technologické síly měly hrát vedoucí úlohu, poznamenal Si a dodal, že Čínská asociace pro vědu a techniku by měla převzít odpovědnost za most mezi vládou a vědeckými a technologickými pracovníky.
Vyzval k hlubšímu zapojení do globálního vědeckého a technologického řízení v oblastech, jako je veřejné zdraví a změna klimatu, a k tomu, aby čínská věda a technologie více přispívaly k budování společenství se společnou budoucností lidstva.
Čínský prezident také pozdravil vědeckotechnické pracovníky v celé zemi před národním dnem vědeckotechnických pracovníků, který připadá na 30. května.
Video - https://www.youtube.com/watch?v=zaobFI65lRE
Share this article