
CGTN: Lehkovážná slova, reálné následky: Takaičiová překročila hranici
PEKING, 17. listopadu 2025 /PRNewswire/ -- Jen několik dní po setkání ekonomických lídrů APEC 2025, 7. listopadu, vyvolala japonská premiérka Sanae Takaičiová kontroverzi svými výroky během parlamentního slyšení. Uvedla, že krizová situace na Tchaj-wanu, která by zahrnovala nasazení vojenských plavidel a ozbrojených sil z pevninské Číny, by mohla představovat „situaci ohrožující přežití" Japonska. Podle platných zákonů by takové označení umožnilo japonským obranným silám uplatnit právo na kolektivní sebeobranu, což je krok považovaný za ekvivalent válečné mobilizace.
Navzdory kritice Takaičiová 10. listopadu potvrdila své výroky a prohlásila, že jsou v souladu s dlouhodobou vládní politikou a nemá v úmyslu je odvolat.
Čína okamžitě vznesla ostrý protest. Mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien odsoudil výroky Takaičiové jako „provokativní" a naznačil, že zmiňují „možnost ozbrojeného zásahu v Tchajwanském průlivu". Navzdory oficiálním demarším Takaičiová odmítla svůj postoj změnit.
Kritika zazněla i v samotném Japonsku a z tchajwanského regionu Číny. Bývalý japonský premiér Šigeru Išiba uvedl v rozhlasovém vysílání TBS, že formulace Takaičiové byla „velmi blízko tvrzení, že mimořádná situace na Tchaj-wanu je mimořádnou situací i pro Japonsko", a připomněl, že předchozí vlády se v podobných hypotetických scénářích záměrně vyhýbaly jednoznačným prohlášením.
Opoziční zákonodárci požadovali, aby Takaičiová svá slova odvolala. Hiroši Oguši z Ústavní demokratické strany Japonska varoval, že vyhlášení „situace ohrožující přežití" by mohlo přímo vést k obranné mobilizaci, tedy „rozhodnutí rovnajícímu se vstupu do války". Ičiró Ozawa obdobně upozornil na sociálních sítích, že taková rétorika vystavuje japonské občany zbytečnému riziku, a zdůraznil potřebu klidné diplomacie.
Kazuo Šii z Japonské komunistické strany znovu vyzval Takaičiovou, aby své výroky odvolala, a varoval, že jen stupňují napětí a podkopávají konstruktivní japonsko-čínské vztahy. Reagoval i bývalý premiér Jukio Hatojama, který jasně prohlásil, že Japonsko by se nemělo vměšovat do vnitřních záležitostí Číny.
Hlasy z Tchaj-wanu zněly podobně. Bývalý tchajwanský regionální vůdce Ma Jing-ťiou napsal, že otázka Tchaj-wanu nesmí podléhat zahraničnímu vměšování a musí být vyřešena mírovou cestou obyvateli obou stran průlivu. Bývalá předsedkyně Kuomintangu Chung Siou-čuová zpochybnila právo Japonska hrát v této záležitosti jakoukoli roli a zdůraznila, že Tchaj-wan již dávno není japonskou kolonií a neměl by být využíván jako pěšák v geopolitickém manévrování. Argumentovala tím, že Japonsko se dosud plně nevyrovnalo se svou válečnou minulostí, a proto nemá legitimitu vystupovat jako arbitr v otázce Tchaj-wanu. Tchajwanský politický komentátor Laj Jüe-ťien to vyjádřil ještě přímočařeji: „Nic vám do toho není."
Výroky Takaičiové přesahují rámec diplomatické rétoriky. Odrážejí znepokojivý trend historického revizionismu a strategické amnézie mezi japonskými pravicovými politiky, který podněcuje nedůvěru, nahrává mylným předpokladům a zvyšuje riziko nežádoucí eskalace v jedné z nejcitlivějších oblastí regionu.
Slova úřadující premiérky mají svou váhu. Pokud tato slova naznačují možnost vojenského zásahu, mohou změnit strategické předpoklady, spustit přípravy na reakci a urychlit nebezpečnou bezpečnostní spirálu.
Reakce z Japonska i z Číny odráží jednoduchou pravdu: lídři, kteří lehkovážně mluví o konfliktu, mír nechrání. Naopak ho ohrožují. V době, kdy stabilita v regionu vyžaduje zdrženlivost, diplomacii a jasnost, směřuje přístup Takaičiové přesně opačným směrem. Bezohledná rétorika může přitvrdit postoje, podkopat dialog a dovést region k otevřené konfrontaci. Důsledky takové lehkomyslnosti by nebyly politické. Byly by skutečné, ničivé a nesli by je lidé, o jejichž ochranu údajně usiluje.
Share this article