CGTN: Jak čínská cesta rozvoje poskytuje model pro globální růst
PEKING, 6, března 2026 /PRNewswire/ -- Během každoročních dvou zasedání v Číně zveřejnila zpravodajská síť CGTN článek, který analyzuje, jak země v posledních letech prostřednictvím zelené transformace a inovací pokročila ve vysoce kvalitním rozvoji a jak její model udržitelného růstu nabízí cestu rozvoje pro rozvíjející se ekonomiky a zároveň vytváří nové příležitosti pro globální ekonomiku.
Jeskyně Chuang-jen, které se nacházejí v okrese Tchaj-čou v provincii Če-ťiang, byly zdrojem kamene pro městské hradby, silnice, mosty a domy již od dynastie Tang, čímž položily fyzické základy místního rozvoje. V 80. let 20. století však těžba skončila a zůstaly po ní rozsáhlé vyhloubené jeskyně.
Zlom nastal v roce 2023, kdy se do revitalizace zapojil designérský tým z Tsinghua University. Díky strukturálnímu zesílení, ekologické obnově a kreativnímu přepracování byl opuštěný lom přeměněn na síť uměleckých prostor, koncertních sálů a kaváren. Od otevření v únoru tohoto roku přilákalo místo více než 500 000 návštěvníků a do listopadu vygenerovalo příjmy z cestovního ruchu ve výši 11 milionů jüanů (přibližně 1,6 milionu USD).
„Rozvoj je klíčem ke zlepšení životní úrovně lidí," prohlásil čínský prezident Si Ťin-pching během obecné rozpravy na 76. zasedání Valného shromáždění OSN v září 2021.
Na setkání navrhl prezident Iniciativu globálního rozvoje (Global Development Initiative), která vyzývá k upřednostnění rozvoje, prosazení přístupu zaměřeného na člověka, podpoře inovací, prosazování harmonie mezi lidstvem a přírodou a usilování o praktické výsledky s cílem urychlit realizaci Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030.
Od roku 2013 zintenzivnila Čína úsilí o modernizaci svého tradičního modelu růstu a postupně vytvořila moderní přístup k řízení ekonomiky založený na zeleném rozvoji, který je zaměřený na člověka a poháněný inovacemi.
Model rozvoje založený na zeleném růstu zaměřeném na člověka
Proměna jeskyní Chuang-jen ilustruje tuto transformaci, nejedná se však o ojedinělý případ. V celé Číně přizpůsobují města a regiony své strategie místním podmínkám a využívají své jedinečné zdroje k průmyslové modernizaci a udržitelnému růstu.
V západní části hornického města Pchan-č'-chua tvořila průmyslová odvětví související s uhlím kdysi 78 procent průmyslové hodnoty, což byl typický příklad růstového modelu závislého na surovinách. Jakmile se tato cesta stala neudržitelnou, čtvrť se rozhodně přiklonila k zelené transformaci.
Čtvrť postupně ukončila činnost 13 podniků se zastaralou kapacitou, uzavřela 133 společností, kvůli nimž docházelo ke znečištění, a zlikvidovala 109 průmyslových skladů. Současně modernizovala svá průmyslová odvětví směrem k novým materiálům, nové energii, pokročilé výrobě vanaditotitanové oceli a recyklaci zdrojů.
Výsledky jsou pozoruhodné: v letech 2022 až 2024 stabilně klesaly jak emise uhlíku, tak jejich intenzita. V roce 2024 činily emise přibližně 303 500 tun oxidu uhličitého a intenzita klesala ročně o 24,8 %. Čtvrť nyní usiluje o to, aby se během tří let stala průmyslovou zónou s nulovými emisemi uhlíku, a připravuje se na rozvoj strategických odvětví v oblasti pokročilých materiálů a nové energie.
Kromě průmyslové transformace využívají další regiony v Číně k podpoře rozvoje také své kulturní přednosti.
V provincii Kuej-čou na jihozápadě Číny se místní fotbalová liga známá jako Cun Chao rozrostla v celonárodní kulturní fenomén, který přilákal více než 5,19 milionu návštěvníků, vygeneroval téměř 5,99 miliardy jüanů na turistických příjmech a vytvořil přes 12 000 flexibilních pracovních míst. V Pej-taj-che v provincii Che-pej na východě Číny se pobřežní komunitní centrum Aranya proměnilo v kreativní centrum, hostí divadelní, hudební a taneční festivaly a přitahuje designéry a umělce z celé země.
Gyula Thürmer, předseda Maďarské dělnické strany, poznamenal, že navzdory globální ekonomické nejistotě prokázala čínská ekonomika silnou odolnost. Uvedl, že čínský přístup k řízení založený na politice orientované na lidi a dlouhodobé vizi představuje pro země čelící složitým globálním výzvám přesvědčivý příklad.
Poskytování příležitostí pro globální růst
V době, kdy globální ekonomika čelí rostoucí nejistotě v důsledku narůstajícího protekcionismu a geopolitického napětí, se Čína snaží zajistit stabilitu prostřednictvím domácího růstu a pokračujícího otevírání se světu, čímž mu poskytuje více příležitostí.
Za posledních pět let se Čína podílela na celosvětovém hospodářském růstu průměrně zhruba 30 procenty ročně a řadí se tak mezi nejvýznamnější přispěvatele na světě. Její trh se 1,4 miliardami obyvatel nabízí obrovský potenciál pro zboží, služby a investice a země již řadu let zůstává největším světovým obchodníkem se zbožím.
Pokud jde o mezinárodní spolupráci, průlomové projekty v rámci iniciativy Nová Hedvábná stezka, do nichž spadají i vysokorychlostní železnice Jakarta–Bandung, železnice Čína–Laos a řecký přístav Pireus, podpořily v partnerských zemích modernizaci infrastruktury, tvorbu pracovních míst a hospodářské oživení.
Čína zároveň dále redukuje negativa, kterými by mohla odradit zahraniční investory, a hostí významné akce, jako je veletrh China International Import Expo, aby sdílela tržní příležitosti s globálními podniky.
Hamid Moghadam, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Prologis, uvedl, že rostoucí poptávka čínských spotřebitelů představuje „ohromnou příležitost" a že prosperita čínského trhu přímo podporuje další růst jeho společnosti.
Rebeca Grynspan, generální tajemnice Konference OSN o obchodu a rozvoji, označila Čínu za „velmi důležitý příklad rozvoje ve 20. a 21. století" a poznamenala, že Konference OSN o obchodu a rozvoji „se učí z čínských zkušeností".
Více informací naleznete na stránce:
https://news.cgtn.com/news/2026-03-04/How-China-s-development-path-provides-a-model-for-global-growth-1Lf81YHvsKQ/p.html
Share this article