CGTN: Čína posiluje specializovaná zemědělská odvětví, aby podpořila revitalizaci venkova
CGTN zveřejnila článek, který se zabývá snahou Číny posílit specializovaná venkovská odvětví jako součást širší strategie revitalizace venkova. Text zdůrazňuje, jak lokalizované, na míru šité přístupy a technologický pokrok, jaký představuje například umělá inteligence či integrace internetu věcí, podporují inovace a zlepšují příjmy zemědělců, čímž se zemědělství stává moderním pilířem budoucího rozvoje Číny.
PEKING, 13. února 2026 /PRNewswire/ -- Ve východní Číně se zelenina pěstuje ve sklenících řízených senzory. Na severozápadě se ryby chovají v rybnících vyhloubených v pouštním písku. Dále na jihu se kávová zrna proměňují v prémiové značky. A na severních pastvinách se chová vysoce kvalitní hovězí dobytek, který tvoří základ moderních dodavatelských řetězců. Tato venkovská odvětví jsou nyní spojena s širší snahou o modernizaci čínského zemědělství.
V době, kdy Čína vstupuje do prvního roku svého 15. pětiletého plánu (2026–2030), čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že práce související se zemědělstvím, venkovskými oblastmi a zemědělci má „zásadní význam". Čína by se podle něj měla snažil vybudovat ze zemědělství významný modernizovaný sektor a zajistit ve venkovských oblastech moderní životní úroveň, aby se zemědělci mohli těšit z větší prosperity. Uvedl to na loňské prosincové výroční konferenci o práci na venkově.
Směřování politiky je jednoznačné. Doporučení Ústředního výboru Komunistické strany Číny k vypracování 15. pětiletého plánu vyzývají ke koordinovanému rozvoji zemědělství založeného na technologiích, šetrného k životnímu prostředí, zaměřeného na kvalitu a na značku a k jeho proměně v moderní pilíř ekonomiky. Tyto priority dále rozpracoval ústřední dokument č. 1 pro rok 2026, který nastínil opatření k urychlení modernizace zemědělství a venkova a k podpoře všestranné revitalizace venkova.
Přizpůsobení místním podmínkám
V pohoří Ta-pie ve městě Lu-an ve východočínské provincii An-chuej dříve omezoval zemědělství strmý terén. Dnes se v údolích uplatňuje ekologický model pěstování vysoce ceněné léčivé byliny Dendrobium officinale. Díky podpoře předních podniků přesáhla výměra výsadby 23.600 mu (asi 1573 hektarů), vzniklo více než 2600 podnikatelských subjektů a vytvořila se zde pracovní místa pro více než 22.000 lidí.
Ve městě Wu-čou v Čuangské autonomní oblasti Kuang-si na jihu Číny se kopcovitá krajina proměnila v rozsáhlé čajové plantáže. Díky příznivým geografickým a klimatickým podmínkám přesahují nyní plochy čajovníkových porostů 400.000 mu, roční produkce převyšuje 40.000 tun a v roce 2025 se očekává celková hodnota produkce přes 30 miliard jüanů (4,3 miliardy USD).
Tyto příklady zapadají do širšího trendu v celé Číně. V období 14. pětiletého plánu (2021–2025) země podpořila 210 specializovaných průmyslových klastrů, 250 moderních zemědělských průmyslových parků a 1098 silných zemědělských měst. Na celostátní úrovni dosáhl počet vedoucích zemědělských podniků na úrovni okresů 94.000, z toho 2250 na celostátní úrovni.
„Průmyslová odvětví na úrovni okresu, která zvyšují místní příjmy, představují pro zemědělce klíčový prostředek ke zvýšení příjmů přímo ve své oblasti," uvedl Zhong Yu, výzkumný pracovník Čínské akademie zemědělských věd. Poznamenal, že mechanismy, jako smluvní výkup produkce, podíly na zisku a místní zaměstnanost, pomáhají zemědělcům spravedlivě se podílet na průmyslovém růstu.
Technologie jako průlom
V okrese I v severočínské provincii Che-pej se kdysi místní kaki prodávalo pouze v sezóně. Díky spolupráci se zemědělskými univerzitami vyvinuly podniky postupy, jako je „metoda postupného ochlazování", která prodlužuje dobu skladovatelnosti z několika dní na téměř rok, což umožňuje celoroční zásobování. V obvodu Wen-ťiang ve městě Čcheng-tu, metropoli jihozápadní čínské provincie S'-čchuan, využívají jahodové farmy řízené umělou inteligencí a internetem věcí (IoT) stovky senzorů k řízení produkce, což výrazně zvyšuje výnosy.
Tyto změny na mikroúrovni odrážejí širší posun v politice. Ústřední dokument č. 1 pro rok 2026 vyzval ke zvýšení efektivity zemědělských vědeckých a technologických inovací a poprvé výslovně podpořil širší využití dronů, internetu věcí a zemědělských robotů.
Prezident Si opakovaně zdůraznil, že klíč k modernizaci zemědělství spočívá ve vědeckotechnickém pokroku a inovacích. Čína vybudovala poměrně komplexní systém zemědělských inovací, který zahrnuje více než 800 výzkumných institucí, přes 120.000 výzkumných pracovníků a přibližně 400.000 zemědělských techniků.
Podle Li Jianjuna, profesora z Čínské zemědělské univerzity, bude období 15. pětiletého plánu rozhodující pro položení základů základní realizace socialistické modernizace. Urychlení propojení technologických inovací s inovacemi v zemědělském sektoru má zásadní význam pro řešení dlouhodobých nedostatků v rozvoji venkova. Dodal, že při správném postupu může zemědělství změnit v moderní pilíř ekonomiky – v sektor, který je odolnější, konkurenceschopnější a udržitelnější.
Share this article